Přeskočit na obsah

Jeníkov (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeníkov
Střed vesnice s kostelem svatých Petra a Pavla (pohled z návsi)
Střed vesnice s kostelem svatých Petra a Pavla (pohled z návsi)
Znak obce JeníkovVlajka obce Jeníkov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDuchcov
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel857 (2025)[1]
Rozloha7,74 km²[2]
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ417 24
Počet domů273 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduOldřichov 52
Jeníkov
417 24 Oldřichov u Duchcova
jenikov@volny.cz
StarostkaStanislava Kubajková
Oficiální webwww.jenikov.cz
Jeníkov na mapě
Jeníkov
Jeníkov
Další údaje
Kód obce567582
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jeníkov (německy Janegg) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji, zhruba 3 až 4 km severně od Duchcova a 6 km západně od Teplic. Žije v ní 857[1] obyvatel. Jeníkovem protéká potok Bouřlivec.

Obec Jeníkov s osadou Oldřichov leží v okrese Teplice nedaleko starého hornického města Duchcova v nadmořské výšce 250 metrů.

První písemná zmínka o vesnici se datuje k roku 1352. Ve středověku náležel Jeníkov i Oldřichov poddanstvím nejdříve rodu Hrabišiců k jejich panství a hradu Rýzmburku v Oseku. Od jejich rodových křestních jmen se také odvozuje pojmenování obou obcí. Roku 1423 již patřil Jeníkov ke klášteru cisterciáků v Oseku, kteří zde zbudovali první kostel, z něhož se dochoval vzácný pozdně gotický oltář s deskovou malbou Zvěstování Panně Marii s lovem na jednorožce z doby kolem roku 1460. Tento bájný symbol mravní čistoty Panny Marie se dostal také do znaku obce. Oltářní archa se dochovala a je vystavena v Městském muzeu v Duchcově.[4] Goticko-renesanční kostel svaté Anny s letopočtem 1551 na portálu byl vystavěn na hřbitově.[5] Katolickou orientaci obyvatel potvrdila v pobělohorské době novostavba barokního kostela svatého Petra a Pavla, založeného roku 1756.

Po roce 1860 se k Jeníkovu připojily osady Oldřichov, Kocourkov, Dřevoruby, Křižanov, Staré a Nové Verneřice a Střelná.

Zavedení železnice v roce 1867 do Oldřichova a počátek těžby hnědého uhlí učinily celou oblast výrazně průmyslovou. V minulosti se v okolí obce těžilo hnědé uhlí mj. hlubinným dolem Barbora a následně ve stejné lokalitě i povrchovým dolem. Po vytěžení povrchového lomu vznikla zbytková jáma o rozloze 65 hektarů s názvem Barbora.

Po ukončení těžby byla Barbora zatopena kvalitní pramenitou vodou, čímž vznikla vodní nádrž místy dosahující hloubku až 60 metrů. Pro vynikající kvalitu vody a její průhlednost je vodní nádrž využívána pro výcvik sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích a k windsurfingu. Koupání v čisté vodě je velmi příjemné a břehová část s občerstvovacími stánky v letních měsících pojme tisíce návštěvníků z celého regionu Teplicka a Duchcovska i širšího okolí.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 833 obyvatel (z toho 408 mužů), z nichž bylo 149 Čechoslováků, 676 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a sedm cizinců. Většina lidí byla římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, dva členové nezjišťovaných církví a 75 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 851 obyvatel: 141 Čechoslováků, 708 Němců a dva cizinci. Kromě 23 evangelíků, dvou členů církve československé a 98 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Jeníkov[8][9]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé 274376558700780833851605532480378333325351315
Domy 4654626972809612223598838491100107
Data z roku 1961 zahrnují domy z místní části Oldřichov.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Na území obce též stály také vesnice Kocourkov a Hajniště. Obě zanikly v důsledku těžby hnědého uhlí.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Petra a Pavla (Jeníkov u Duchcova).
  • Kostel byl postaven mezi lety 1756–1763[11] a stojí na návrší v obci, kde je jeho dominantou. Kostel postavený v pozdně barokním stylu[11] byl vysvěcen roku 1763 a od roku 2005 je postupně restaurován.[11] V průčelní západní věži se nacházejí tři zvony na dřevěné konstrukci, na jejímž horním žebru je datace ANNO 1760. Velký zvon vyrobil Jiljí Konvář v roce 1496, střední zvon je dílem Richarda Herolda z roku 1925, malý zvon není blíže určen.

Další pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Hřbitovní kaple svaté Anny (původně zasvěcená Zvěstování Panny Marie) – goticko-renesanční stavba neobvyklého lichoběžníkového půdorysu. Jde o pozůstatek kněžiště původního jeníkovského kostela, datovaná v kartuši nad portálem letopočtem 1551. V letech 2010–2015 byla rekonstruována. Stala se také součástí výstavy Má vlast cestami proměn, ročníku 2018/2019, kde v internetovém hlasování o nejlepší proměně obsadila 2. místo.[12]
  • Socha Krista Salvátora – vrcholně barokní skulptura z roku 1727
  • Socha svatého Vavřince ve výklenkové kapli, z roku 1756
  • Fara – pozdně barokní budova s neúplným letopočtem 177. na portálu
  • Asi 1,5 km severozápadně od obce se nachází chráněné území Háj u Oseka.
  • Antonín Liehm (1817–1860), malíř a pedagog
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Jaroslav Pešina, Desková malba; in: Dějiny českého výtvarného umění, díl I/2, editor Rudolf Chadraba, Praha 1984, s. 578, obr. s. 582.
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Jeníkov, s. 583.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  10. Udělené symboly – Jeníkov [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  11. 1 2 3 STUDECKÝ, Vladimír. Kostel sv. Petra a Pavla Jeníkov u Duchcova [online]. Hrady.cz, 2005-12-12 [cit. 2008-06-07]. Dostupné online.
  12. Hlasování o nejlepší proměně ročníku 2018/2019. cestamipromen.cz [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]